Akademie výtvarných umění v Praze/ Škola architektury prof.Emila Přikryla
<  1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  14  15  >
Pokusil jsem se prokázat, že představa městského jádra
jako odrazu vrstevnatosti a bohatosti, prolínání,
křížení, průsečíku může být podpořena, být v jistém
smyslu určující i pro rozvoj tak velké instituce jako
je Karlova univerzita. Snažil jsem se prokázat, že
symbióza Prahy a Univerzity může - musí být výhodná pro
oba - jak Univerzitu, tak město.

Navrhl jsem „matici“ definovanou pouze dochozími
vzdálenostmi mezi důležitými body Univerzity, která
umožní vytvořit rozptýlenou, ale pevně propojenou
univerzitní síť. Životaschopnost matice jsem se snažil
prokázat na konkrétním případě, kdy jsem v současnosti
roztříštěné fakulty soustředil vždy do příslušně
velkého a matici vyhovujícího objektu kláštera.
Kláštery byly zvoleny čistě kvůli jejich typologické
vhodnosti, dalšími možnostmi volby míst byla volná
místa, majetky města Prahy, či jakékoli jiné místo již
zastavěné.

Jakýmsi „vedlejším produktem“ mé práce bylo zjištění,
že Karlova univerzita nemá v současnosti dostatečně
silné a životné místo, které by ji samotnou
symbolizovalo a bylo schopno hrát roli průsečíku životů
všech svých fakult, představovat univerzalitu
univerzity. Onen symbol - srdce jsem se pokusil
vytvořit v přímé návaznosti na historické centrum
Univerzity - Karolinum. Nahradil jsem současnou „změť“
měšťanských domů, dvojí prázdnotou - zahradou a sálem,
ke které jsem připoutal to, co je společné všem
studentům napříč obory. Vytvořil jsem stavbu
odpovídající spíše tušenému významu Karlovy univerzity.
Univerzita má tvořit propojený celek.